Recenze na knihu
Jezero lásky Iveta D. Chmiel

Knihu jsem otevřela s očekáváním příjemného čtení, ale dostala jsem mnohem víc. Příběh mě natolik zaujal, že jsem jej přečetla během jediného víkendu. Kniha je velmi čtivá, děj plynule ubíhá a postavy působí uvěřitelně. Děkuji za krásný čtenářský zážitek a přeji mnoho inspirace pro další tvorbu.

Zpočátku jsem měla problém se začíst, komplikovaly mi to logické a časové nesrovnalosti, které jsem v textu viděla. Tím neříkám, že tam nutně byly, ale jak jsem si ten obrázek skládala v hlavě a snažila se ho pochopit, přišlo mi, že jsou v knize jistá nejasná místa. Přispělo k tomu asi dost členění kapitol, lépe by se mi orientovalo, kdyby místo názvů kapitol, které mi přišly vyrušující a zbytečné, bylo třeba jen, z čího pohledu je ta kapitola psaná a případně právě i nějaký časový rámec (datum). Takhle jsem pak měla například pocit, že Laura vyjela do Chambéry večer a ráno tam byla, i když ve skutečnosti cesta trvá skoro celý den. A podobných příkladů bych zpočátku našla více, jak jsem se ale do knihy začetla (zhruba kolem 80. strany), již mi nepřišlo, že by tam byl nějaký vyrušující prvek, možná jsem si tedy jen zvykla na pro mě trochu neobvyklý styl autorky ve vyprávění příběhu. A možná se pak taky více rozkryl příběh, respektive Mariina historie v Praze a já jsem se lépe zorientovala. Ačkoliv anotace mluví jen o Marii a Pierrovi, není to jediná dějová linka, kterou sledujeme. Hlavní hrdinky jsou v podstatě dvě kamarádky – soudkyně Marie a kardioložka Laura. A i když Lauře věnujeme mnohem méně pozornosti, pořád tam má svou samostatnou linku příběhu. A popravdě jsem zvědavá, zda autorčina další knížka bude věnována právě Lauře a dalšímu pokračování jejích osudů. Zároveň sledujeme i osudy dalších lidí, s nimiž se Marie seznámí a spřátelí v Bruggách, tak uvidíme, jestli se k nim budeme v dalších knihách nějak vracet, či nikoliv. Hlavní hrdinka mi přišla fajn. Popravdě asi ze všech romancí, co jsem zatím četla, mi přišla velmi originálně napsaná. Nevím, jestli to bylo mou dosavadní volbou, ale většina hrdinek byla zatím velmi iracionální, naivní a chovala se dost hloupě v určitých situacích. Ne tak soudkyně Marie. I tady podle mě opět autorka boří nějaké stereotypy o (zamilovaných) ženách (v novém prostředí). Osobně jsem čekala trochu jiný příběh – soudkyně a advokát stojící proti ní, na opačných stranách, něco jako enemies to lovers. Přestože je kniha uváděná jako romance, romantická linka tady není úplně tím hlavním, řekla bych, že je spíše vedlejší a trochu nedotažená. Přišlo mi, že Marie a Pierre se od začátku tak jako míjejí, vědí o sobě, ale vlastně nepřichází spolu do kontaktu a najednou bum, vztah z ničeho nic, bez nějakých náznaků, že by to tam směřovalo, že by se nějak víc potkali a znali. Mnohem zajímavější, než romantická linka, je ta detektivní, kde postupně zjišťujeme, proč Marie odešla z Prahy, jak je propletena její minulost s aktuálním děním v Bruggách a jak je na to napojený Pierre. I tady mi přišlo pár nejasných pasáží. Dost možná je to tím prostředím advokacie a soudu, které jsou pro mne naprosto neznámé. Komu bych knihu doporučila? Pokud hledáte originální příběh, pak rozhodně sáhněte po této nevšední romanci s emancipovanou hrdinkou okořeněné o detektivní linku. Navíc na vás dýchne příjemná atmosféra podzimních a vánočních Brugg, takže do tohoto období roku jako dělané. A pozor, možná si po dočtení budete chtít koupit dovolenou v Bruggách nebo aspoň otevřít dobré červené víno.

Kniha Jezero lásky naprosto splnila mé očekávání. Jedná se o oddechovou četbu, s drobnou zápletkou, která se řeší na pozadí a dodává příběhu šmrnc. Příběh hlavní hrdinky Marie se navíc velmi zajímavým způsobem prolíná s příběhem její kamarádky Laury. Toto přátelství je v knize velmi zajímavé a řekla bych neotřelé. Samozřejmě v knize nechybí láska a milostné scény, které jsou vkusně popsány a nikoho neurazí. Autorka je na poli románové beletrie debutantka a velmi mile mě překvapila tím, že děj zasadila do justice. Takových knih je málo a to považuji také za neotřelé. Kniha se čte svižně. Přečetla jsem ji za víkend a přišlo mi, že bude pokračování. Hlavní hrdinka Marie opouští Prahu a odjíždí do Belgie, respektive utíká. Tam nachází prostor pro boj za spravedlnost, kterou v Praze nenašla, ale i advokáta Pierra, kterého jsem si hned zamilovala. Nebývá zvykem, že v takových příbězích nevznikne malá zápletka, hádka konflikt mezi hlavní hrdinkou a mužským hrdinou - tady se velké pře nedočkáme, i když jich je několik (a docela závažné, tedy z právního hlediska). Ale nejsou prvoplánové (hádka, neporozumění, nedorozumění) - v Jezeře lásky mají daleko větší váhu - střet zájmů, boj o majetek. A řešení těchto peripetií v knihách bývá s vícero emocemi. Tady, v Jezeře lásky jsou řešeny na úrovni (koneckonců je to právnička a advokát) - asi by po sobě neměli takoví lidé pokřikovat nebo tropit hlouposti v restauracích. Takže nevypadli z role. Touto vrstvou si mě kniha získala a nazapadá proto do běžné feel-good romance. Co je skryté v knize je genderová nerovnost, to na mě zapůsobilo a také to, že se v knize nepopisují osoby (vlasy, věk, váha, vady - nic). Autorka tím myslím drží trend. Co na mě působilo trochu zvláštně byla er forma. Ale po pár stránkách jsem si na ni zvykla, navíc vnitřní myšlenky jsou popsány kurzívou, takže se dozvíme, o pocitech, náladě i názoru toho či jiného hrdiny. Obálka knihy je nejen lákavá, ale když ji držíte v rukách, všechny detaily grafika v knize naleznete. To mi přišlo také promyšlené. Hodnotím knihu všemi hvězdičkami. Nenašla jsem nic, co by mě vyloženě nesedlo. Kniha se podobá knihám Julie Caplinové, které mám načtené, ale získala jsem vlastně trochu víc.

Hodnotím 4,5 hvězdiček Advokátka Marie prchá před minulostí v Praze do belgických Brugg, kde ji čeká práce na pozici soudkyně. Chce začít znovu a nechat špatné zkušenosti za sebou. Ale minulost nejde jen tak zapomenout, a i když před ní chceme utéct, stejně nás dostihne. Co se stalo v Praze a jaké to bude mít následky v cizí zemi? A jak s tím vším souvisí advokát Pierre, který bydlí hned vedle Marie?   Nová česká autorka a její první román mě mile překvapil. Jakmile vyjde romantická kniha s krásnou obálkou, nesmí mi chybět v knihovně. A jsem moc ráda, že ji ve své sbírce mám a ještě ji můžu doporučit.   Líbilo se mi, že romantická linka není příliš přeslazená, jak to u některých romantických knih bývá. Kromě ní nám autorka nabídne i napínavou linku s nahlédnutím do justice. Přišlo mi originální zasadit příběh právě sem. Nechybí ani podzimní a vánoční popisy Brugg, ideální číst v tomto období.   Kromě pohledu Marie nahlédneme i do života její kamarádky Laury. Bylo zajímavé prožívat i příběh vedlejší postavy, protože to v knihách nebývá často. A také se nabízí pokračování pro další knihu. (Kdo autorku sleduje, tak ví, že druhý díl bude právě s Laurou.) Jejich přátelství bylo moc hezky vykreslené a už teď se těším, jaký osud Lauru čeká.

Marie opouští Prahu, práci v advokátní kanceláři a vydává se do kouzelných belgických Brugg, kde nastupuje jako soudkyně. Jenže některé věci se naplánovat nedají… třeba charismatický soused Pierre, který je shodou okolností advokátem – a tedy člověkem, ke kterému by se Marie kvůli své práci měla držet pěkně daleko. Do příběhu postupně vstupují nejen romantické city, ale také nová přátelství a tajemství. A protože se příběh odehrává v předvánočních Bruggách, nechybí ani kouzelná atmosféra města, světla odrážející se na hladině řeky, vůně skořice a hřejivé chvíle u šálku čaje. Tenhle hřejivý román mi dal mnohem víc, než jsem očekávala. Čekala jsem klasickou romantickou knihu, ale poměrně brzy jsem zjistila, že Jezero lásky nabízí mnohem víc. Oceňuji, že vedle romantiky dostaneme také napětí a dokonce i menší detektivní zápletku. Právě tahle kombinace pro mě byla příjemným zpestřením. Příjemně mě překvapilo, že kniha obsahuje několik romantických linek a nezůstává pouze u příběhu Marie a Pierra. Bylo moc fajn sledovat i další vztahy a osudy postav. Pokud bych měla něco vytknout, pak možná to, že jsem očekávala přece jen trochu více vztahového dramatu mezi Marií a Pierrem. Ti dva byli totiž velmi kompatibilní prakticky od začátku a jejich vztah se tak obešel bez větších komplikací. Na druhou stranu… možná je právě někdy příjemné číst o dvojici, která si zbytečně nehází klacky pod nohy. Jezero lásky je velmi příjemná oddychovka odehrávající se v nádherném prostředí, která se podle mě skvěle hodí právě do podzimních dnů. Je to kniha, která dokáže rozsvítit den, zahřát na duši a alespoň na chvíli vás přenést do kouzelných bruggských uliček. Velkým plusem je pro mě také prostředí soudního světa, které v romantických knihách nepotkávám úplně často. Za mě tedy moc povedený a originální nápad. Hodnotím 4,5/5* Teď nevím, jestli je to jen můj dojem… Ale během čtení jsem si říkala, že by si kniha zasloužila volné pokračování. Tentokrát třeba s Laurou v hlavní roli.