Reparát z lásky: Romantická komedie plná skvělého humoru i (sebe)lásky | RECENZE

Abych byla upřímná, když jsem začínala Reparát z lásky číst, neměla jsem příliš velká očekávání – prvních pár stran mě totiž moc nezaujalo. Pak jsem se ale začetla, a nakonec se z něj vyklubalo jedno z nemilejších knižních překvapení tohoto roku.

Kniha je opravdu hodně vtipná, nechybí jí dostatečná hloubka ani emoce, a i když jsem tušila, jak román dopadne, hlavní hrdince se dařilo držet mě v příjemném napětí po celou dobu čtení. U Perci totiž nikdy nevíte, co v příštím momentě řekne nebo udělá, a já jsem si s ní užívala každičký okamžik. Celkově mi její postava sedla. Lehce se s ní ztotožníte, byla vtipná, laskavá, sarkastická i silná. Líbil se mi i Nate a jeho dcera, která knize přidala pořádnou dávku roztomilosti. Nesmím zapomenout ani na Mimi, Perciinu babičku. Každá kapitola začíná citátem, který Mimi během svého dlouhého života pronesla. Díky tomu jsem každou kapitolu začínala číst s pořádným úsměvem na rtech, protože její hlášky byly opravdu vtipné. Zde musím pochválit redakci za to, že se jí povedlo podstatu sdělení zachovat a vtipnost se neztratila v překladu.

Reparát z lásky

Zatáhla jsem ramena a napojila se na Mimi. Vydala jsem se houpavou chůzí – ano, přesně to jsem udělala – chodbou a sledovala, jak mě Nate sleduje. Byla jsem zběsilá Nová Perci. Jeho úsměv se roztáhl až k uším a já se rozhoupala v bocích ještě víc. Nějakým zázrakem se mi podařilo ten úsek překonat bez úhony. Nezaváhala jsem, neupadla, nevymkla si kotník, dokonce jsem ani nevrazila bokem do stolku a nepřevrhla urnu s ostatky babičky mého přítele, a tím pádem navždy nepohřbila naději, že udělám dobrý dojem na jeho rodiče. To poslední se mi stalo jen jednou. Zatím. On otevřel své dveře, já ty svoje. V tu chvíli jsem klopýtla a poposkočila pár kroků vpřed. Se zcela neerotickým heknutím jsem ramenem vrazila do rámu dveří.“

Reparát z lásky je (nečekaně) o lásce. O lásce rodiče k dítěti, o sourozenecké lásce, o lásce k partnerovi, dobrému jídlu i životu. Ze všeho nejvíc ale pojednává o tom, jak se naučit mít rád sám sebe. Na začátku knihy působila hlavní hrdinka jako taková nešťastná šedá myška bez sebevědomí. Nenáviděla svou práci, měla partnera, jenž si ji vůbec nezasloužil, nosila nepohodlné oblečení vybrané matkou a neměla se ráda. Postupně se ale měnila a nacházela své pravé já. Sledovat její cestu k sebelásce mě moc bavilo, a i když byly některé momenty, především střety s její matkou, vlastně smutné, byly tyto pasáže tak skvěle napsané, že jsem se u nich neskutečně bavila.

Příběh Perci je inspirativní a donutí vás zamyslet se nad tím, jak na sebe pohlížíte. Nejsem k sobě taky přehnaně kritická? Nesnažím se jen zavděčit svému okolí a naplnit všeobecně uznávaný ideál krásy? Není každý z nás dokonalý i se svými nedostatky? To jsou jen jedny z mnoha otázek, které ve mně čtení Perciina příběhu vyvolalo a já jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Byla pro mě jako pohlazení, vyvolala ve mně mnoho emocí a předala mi spoustu pozitivní energie, která ve mně zůstala ještě dlouho po dočtení. V díle najdete romantiku i vtipné scény popsané tak dokonale, že se často budete smát nahlas. Reparát z lásky  si musíte přečíst. Já i přes svou počáteční skepsi musím uznat, že rozhodně stojí za to!