RECENZE: Všechno bude dobrý, Beth

Příběh

Ač to název knihy ani jména části postav neprozrazují, vše se odehrává v Čechách a autorka je žačkou českého víceletého gymnázia. Hlavní postavou je 14letá Bethany, která se sice narodila v USA a její maminka je Američanka, ale od dětství žije v Čechách. Na druhém stupni základní školy má kamarádky, Matyldu a Hortenzii, se kterými se těší na nástup do 9. třídy.

Na začátku školního roku ovšem přijde změna v chování kamarádek – aby se s nimi mohla Bethany nadále kamarádit, musí zhubnout a začít se oblékat jako ony. Bethany se podle toho zařídí, nejí, hodně sportuje, na těle se jí začínají tvořit modřiny, cítí se slabá, ale v zrcadle se stále vidí stejně… Pak se po jedné víceméně sportovní nehodě dostane do nemocnice, kde jí stanoví diagnózu – Bethany trpí mentální anorexií.

Verdikt

Knize se určitě nedá upřít čtivost, celá je napsaná velmi pěkně, Barbora Koutná by byla žákem, na jehož slohy bych se upřímně těšila!  Myšlenkové pochody postav mi občas přišly trochu vyhrocené, zejména u hlavní hrdinky, která občas přikládá obrovskou důležitost věcem, které zase tak zásadní nejsou – to je ovšem rozdíl v myšlení, který asi způsobuje můj skoro 15letý věkový odstup.

Co oceňuji je popsání příčin a nástupu mentální anorexie. Ačkoli mi to přijde zjednodušené, zrychlené, tak autorka pěkně ukazuje, že nátlak vrstevníků má opravdu velkou moc a že se v kolektivech řeší, jak kdo vypadá, co nosí za oblečení apod. V deváté třídě už navíc hrají roli vztahy, první lásky a to vše má vliv na sebepojetí člověka. Trochu mi nesedí, jak snadno podlehne Bethany svým toxickým „kamarádkám“, ačkoli po zbytek knihy je poté celkem výbojná a tvrdohlavá.

Co se léčby nemoci týče, autorka vychází ze zkušenosti blízkého člověka, ale minimálně bych zapracovala následné schůzky s psychoterapeutem, nebo je alespoň v průběhu knihy zmínila. Ve většině případů anorexie ani jiná porucha příjmu potravy „nepřejde“ za dva měsíce, Bethany asi měla velké štěstí, že se na to rychle přišlo, ale mnohokrát je nástup méně viditelný, trvá to déle a následná terapie může být i celoživotní – přijde mi důležité na to nezapomínat – škoda, že kniha nemá úvod či závěr, do které by se dala napsat slova autorky:

Nemoc a její léčba jsou v knize popsány vcelku pozitivně, průběh je rychlý, jak tomu bylo v případě mé kamarádky. Léčba v nemocnici není příliš dlouhá a hlavní hrdinka si pak do života nenese vážnější psychické nebo fyzické následky. Většinou to takhle jednoduché bohužel nebývá a knihy o tomto tématu jsou ponuré, tragické, depresivní. Proto jsem nemoc popsala trochu jinak. Chtěla jsem touto cestou dát lidem s poruchou příjmu potravy a jejich blízkým naději. Že anorexie nemusí být konec světa a že se po jejím zvládnutí dá žít normální život. Navíc kniha Všechno bude dobrý, Beth není jen o anorexii jako takové, ale také o síle první lásky, důležitosti přátelství a mezilidských vztahů. Hrdinka Bethany díky zkušenosti se svou nemocí objevuje svět do větší hloubky.

Zdroj: http://www.anabell.cz/ckfinder/userfiles/files/Barbora_Koutna_rozhovor.pdf

Léčba probíhá zhruba do poloviny knihy, poté přichází část dohánění učiva, příjímací zkoušky na střední školu, hledání nových kamarádů, náznaky první lásky a další dívčí problémy. Setkáváme se ovšem s pár závažnými věcmi, jako jsou autonehoda, šikana, úmrtí blízké osoby, časté hádky s kamarádem, rodinná záhada a na mě už toho bylo trochu moc.

Věřím, že cílovou věkovou kategorii by tyto zápletky mohly bavit, že by se dokázala vžít do role Bethany a jejích kamarádů, pro mě to ovšem byl nadlidský úkol. Přišlo mi, že se hrdince děje až moc tragédií a podstupuje hodně zkoušek (nejen ve škole). Za jeden rok toho prostě podle mě Bethany zakusila víc, než bylo třeba.

Svým způsobem mi kniha Barbory Koutné připomněla tvorbu Lenky Lanczové, velmi oblíbené a úspěšné autorky dívčí literatury, v jedné době dokonce nejvydávanější a nejčtenější autorky v tomto žánru. Upřímně věřím, že si kniha Všechno bude dobrý, Beth najde své čtenáře a že se od Barbory dočkáme ještě dalších knih.

Hodnocení: 60 %