Sabat – smyslná gotická dark romance s charismatickými hlavními hrdiny | RECENZE

Představte si mix Upířích deníků, Originals a Nádherných bytostí s temnějším a odvážnějším a taky sprostějším stylem, a ještě to jednou znásobte. Tak dostanete Sabat od autorky Harper L. Woods.

Rukou zabořenou v jejích vlasech jsem jí naklonil hlavu na stranu. Otočil jsem ji, abych měl lepší úhel a dosáhl jí na krk. Moje špičáky jí na okamžik přejely po kůži a rozechvěly celé její tělo. Vysmívaly se. Škádlily. Zabořil jsem je do ní a na jazyku se mi rozlila její sladká chuť. Pil jsem a ona v mém sevření ochabla a sténala rozkoší.

Poprvé od masakru byla škola pro nadané čaroděje znovu otevřena třinácti vyvoleným. Vyvoleným změnit svět. Jednou z nich je i Willow. Žila se svou matkou v ústranní, mimo zrak Sabatu. Ale po smrti matky, závoj, který ji skrýval, padl a Sabat ji předvolal na prestižní akademii. Willow ale není ledajaká čarodějka, je potomek dvou nejstarších rodů a je odhodlaná splnit svoji povinnosti vůči svým předkům – zničit Sabat a vše, co představují. Nečeká však, že se na jejím prahu objeví ředitel školy Gray a násilím ji doslova odvleče za brány akademie. Ani, že aby splnila to, pro co byla cvičena už od dětství, musí přijmout Grayovu ochranu. Nebo to, že ji za to bude chtít Gray vysát. A už vůbec netušila, že se za branami akademie bude skrývat vrah, který čekal právě na tuhle příležitost. Čekal právě na ni.

Sabat

Oba hlavní hrdinové byli dokonalí. Alaric Grayson Thorne – několik set let starý „upír” (i když ve skutečnosti démon uvězněný v lidském těle, tedy v nádobě) – potřebuje k přežití krev čarodějek. Tleskám autorce za to jméno – ke Grayovi sedí naprosto dokonale. Je drsný, trochu psychopat, rozhodně smrtící, sarkastický a neuvěřitelně charismatický. Během tzv. sklizně jsou jemu a jemu podobným nabídnuty čarodějky jako osobní pohár vína. 

„Jdi do prdele,” zavrčela jsem a zatlačila ještě víc. Když špička kůlu pronikla látkou a kůl mu sklouzl o něco blíž k hrudi, rozšířily se mu oči. Zazubil se a jeho krutý smích mi sklouzl po kůži, když mi volnou rukou sevřel krk. Stiskl a odřízl mi dech, když mi přimáčkl místo mezi palcem a ukazováčkem na průdušnici. „S radostí, Čarodějátko. I když musím přiznat, že jsem si myslel, že tě budu muset nejdřív pozvat na večeři.”

A pak je tu ona – čarodějka vržená do víru dění. Nebo, jak jí Gray s oblibou říká, čarodějátko. Dvacetiletá Willow, potomek dvou pradávných rodů, z nichž jeden měl být už dávno vyhlazen. Od dětství byla vychovávána jako zbraň proti Sabatu a Grayovi je ve všem rovnocenná. Nenechá si nic líbit a každou ránu vrací se stejnou silou.

Když jsem se do knihy pustila, rozhodně jsem nečekala, že mě příběh vtáhne hned od první stránky. Překvapil mě gotický styl akademie, temná atmosféra a krásně vystavěný vztah mezi čarodějnicemi a přírodou. Všechno má svůj řád a koloběh – i magie. A když se ten řád poruší, přijdou následky.

Mezi hlavními hrdiny je věkový rozdíl několika set let, ale protože ani jeden z nich není člověk, ve světě fantasy to zas tak nevyčnívá – a četli jsme už i větší extrémy. Jejich linka byla tak nějak „nenávídím tě, ale chci z tebe strhnout oblečení“ až po „nenávidím tě, ale jsi moje“.

Kapitoly jsou vyprávěny ze dvou úhlů pohledu, což mám u fantasy knih opravdu ráda – a musím říct, že závěr mě příjemně překvapil. V příběhu nechybí ani vulgarismy a dost explicitní scény, takže pokud vám to sedí, budete spokojení. Kniha má temný přebal, který skvěle ladí s originálem, a české vydání navíc ozvláštňuje nádherná ořízka s motivem růží. Celkově mě čtení velmi mile překvapilo a kniha mě chytla víc, než jsem čekala.