RECENZE: Miroslav Krobot - Nečíst

Ilustrace, které najdete na obalu knihy i uvnitř jsou prací nadané Julie Čermákové. Jsou unikátní a příjemně tuto intimní zpověď doplňují.

Miroslav Krobot mi přirostl k srdci díky svému smyslu pro humor se špetkou ironie, který jistě není pro každého, ale já osobně ho miluji. Bere život s nadhledem, dokáže poutavě vyprávět, ale udělat si legraci i ze sebe. A přesně takové jsou i jeho příběhy, úryvky či vyprávění.

V knize Miroslav Krobot vystupuje jako malý chlapec, který poznával svět, bezmezně miloval dobrodruha Welzla a provede vás svým dospíváním, studiem, divadelním světem, ale společně neminete ani starosti a strasti spojené s tehdejší dobou. Zkrátka život očima muže, který už něco zažil a nebojí se o tom otevřeně vyprávět a předávat tyto poznatky dál. Je to jakýsi průvodce obohacený o životní zkušenosti, které mají nevyčíslitelnou hodnotu a chytnou vás za srdce

Nečekejte však obyčejné kapitoly, jež na sebe typicky navazují. Jedinečnost této knihy spočívá především v určité variabilnosti a možná i chaosu – setkáte se tu s povídkami, rychlými myšlenkami, úryvky, ale i barvitě vylíčenými vzpomínkami, které na vás dýchnou svou atmosférou.

Kniha je zkrátka jiná, ale pro mě osobně je typickou tvorbou pro tohoto autora – společně se pobavíte, budete v údivu, ale i v rozpacích. Je v ní zkrátka vše, co bych od ní očekávala. Musím tedy uznat, že naprosto vystihuje život tohoto osobitého muže, který se nebojí vyjít z davu a do knížky zakomponovat i životopis své maminky.

Jak už jsem zmiňovala, tvorbu Miroslava Krobota mám ráda a mohu upřímně říct, že po této literární prvotině si ho vážím ještě více a budu moc ráda, pokud se v budoucnu dočkáme ještě dalších knih. Je to pro mě muž, který je uznávaný lidsky, ctí morální zásady, ale zároveň si svůj život užívá plnými doušky.